cszh-TWenfrdeitjaplptruesvi
images/design/piktogramy/cs-cirkevni_pamatka-point.png

Barokní katolická fara


Název: fara čp. 164 a 389
Identifikátor: 8-1687
Obec: Suchdol nad Odrou
Lokalizace: parc.č.: 168/1, 168/2, st.
Statut památky: KP

Barokní stavba vybudovaná r. 1730 podle projektu vídeňského architekta J. L. Hildebrandta z roku 1730. Budova má symetricky uspořádanou šířkovou dispozici s devíti okenními osami. Kompoziční střed stavby tvoří tříosý patrový rizalit, k němuž se ze stran přimykají přízemní křídla s dvěma okenními a jednou vstupní osou. K nim přiléhají zahradní zídky s bránami s půlkruhovými štíty. Fasádu křídel a přízemí středního rizalitu člení pásová rustika, na rizalitu doplněná ještě lisénovými rámci. Obdélná okna jsou vložena v šambranách s lištou, úchyty a klenákem, stejné rámování mají i pravoúhlé portály s nadsvětlíky. Boční a dvorní fasády jsou členěny obdobně jako průčelí. Všechny plastické detaily (šambrány, portály, sokly) jsou provedeny v kameni. Objekt má strmou sedlovou zvalbenou střechou s pálenou krytinou. Uspořádání interiéru odpovídá odlišné funkční náplni pravé a levé části budovy - pravé křídlo sloužilo jako katolická škola s bytem učitele, v levém křídle a střední patrové části byly prostory využívané farou. Komunikační osy interiéru tvoří dvě chodby procházející po stranách středního rizalitu celou hloubkou stavby a ústící do dvora. Levá chodba spojuje prostory v křídle s prostora v rizalitu, je v ní i nástup na schodiště do patra. Všechny prostory jsou zaklenuty barokními klenbami - nejčastěji valenými a valenými s různými typy výsečí (styčnými, koutovými trojpaprsčitými). V hlavním sále v patře rizalitu je necková klenba se štukovým zrcadlem. V budově se dochovalo množství cenných původních detailů - barokní mříže, okna, okenice a některé dveřní výplně včetně kování.

VytisknoutE-mail

Evangelický kostel

Evangelický kostel - vybudován v letech 1852-58 za seniora Szepessyho podle návrhu Vídeňského architekta Förstera v arkádovém slohu. Interiér zachován a vybaven inventářem v původním slohu: oltář, kazatelna, varhany, křtitelnice apod., ve věži je prostřední ze tří zvonů. Původně české obyvatelstvo se poněmčilo zvláště v 18. století, když na místo protestantů odcházejících do Ochranova v Sasku přicházelo nové obyvatelstvo ze Slezska. V roce 1781 po vydání tolerančního patentu se k evangelické víře přihlásily dvě třetiny obyvatelstva a byl zde založen evangelický sbor. Své bohoslužby konali od roku 1782. V roce 1791 si postavili kostel, který byl v letech 1852-1858 přestavěn. Zřídili si také samostatnou školu, která ovšem později splynula se školou katolickou.

VytisknoutE-mail

Farní kostel Nejsvětější trojice

Pozdně renesanční budova z let 1605-1614, jednolodní, s barokně tvarovanou výtvarně působivou bání věže (zdvojená makovice). Vysoce působivá dominanta obce. V ose západního průčelí stojí pětipodlažní hranolová, v posledním patře oktogonální věžs cibulovou bání a dvojitou lucernou, přistavěná v roce 1614. V přízemí věže je lomený neprofilovaný portál, ústící do podvěží s křížovou klenbou s hřebínky.Loď je čtyřosá, její boční fasády rytmizují štíhlé neodstupněné opěrné pilíře. V plochách mezi nimi jsou okna s půlkruhovými záklenky, ve druhém poli na epištolní straně je boční vchod se zazděným zádveřím.Presbyterium kostela má téměř stejné rozměry jako loď, není odstupněno ani výškově ani šířkově. K epištolní straně presbyteria přiléhá menší podélná sakristie s oratoří v patře se zaoblenou východní zdí, tvarově korespondující se závěrem kněžiště. Kostel má strmou sedlovou střechu krytou šindelem, v hřebeni nad presbyteriem je sanktusník. Interiér kostela je zaklenut valenou klenbou s výsečemi, hrany výsečí jsou doplněny štukovými žebry, vyrůstajícími z úseků kladí nesených pilastry. Prostor presbyteria je od lodi jen náznakově oddělen širokou arkádou vítězného oblouku. V západní části lodi je kruchta s dřevěnou poprsní, nesená dvojicí litinových sloupků, vestavěná do interiéru při úpravách kostela v 2. polovině 19. století. Na epištolní straně lodi je renesanční pravoúhlý portál zdobený reliéfními rosetami, ve cviklech nad půlkruhovou archivoltou portálu jsou znaky patronů kostela v době jeho stavby - znak Baltazara Certyše z Kynšperka a jeho ženy Kateřiny. Veřejná sbírkaVeřejná sbírka na opravu fasády věže kostela Nejsvětější Trojice v Suchdole nad Odrou byla zahájena dne 28. 10. 2004. Termín ukončení veřejné sbírky je 15. 9. 2007. Veřejnou sbírku vyhlásila Obec Suchdol nad Odrou na základě usnesení zastupitelstva obce č. 14.2 m) ze dne 13. 9. 2004.

VytisknoutE-mail

Výpravní budova železničního nádraží

Stavební vývoj železniční stanice Suchdol nad Odrou: Železniční stanice Suchdol leží na hlavní trati bývalé Severní dráhy Ferdinandovy, jejíž stavba byla započata ve Vídni v roce 1837. Její první stanicí po překročení státní hranice byla Břeclav (1839), směřovala dále přes Hodonín a Hulín k Přerovu (1841) a z Lipníka, přes Suchdol a Ostravu k Bohumínu (1847), který je jejím posledním nádražím na našem území. Trať pokračovala dále do Polska s cílem dosáhnout solná ložiska v Haliči.
Nádraží Suchdol bylo postaveno v rámci další fáze výstavby, tj. úseku Lipník - Bohumín, jehož provoz byl zahájen v květnu 1847. Původní název stanice byl "Zauchtel" nebo "Zauchtel-Nordbahn". Roku 1863 bylo vyhověno žádosti okresního zastupitelstva v Novém Jičíně, aby se pojmenování rozšířilo podle okresního města na "Zauchtel - Neutitschein".

Pokračovat ve čtení

VytisknoutE-mail

Větrný mlýn u severního konce obce

Větrný mlýn u severního konce obce, kóta 286, při silnici k Živořícím. Roku 1875 v provozu.

Stoklas, ČVSMO 1926, 125.
Bericht, 335.
Burian, ČE 1958, 314.

Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská

VytisknoutE-mail

Větrný mlýn

Větrný mlýn asi 2300 m jz. od obce, kóta 276, vlevo od silnice do Makovic, při hranici katastru, poblíž polního rozcestí.
Roku 1875 v provozu.

Spec. mapa Neutitschein 7-XVIII, 1880.
Bericht, 335.
Burian, ČE 1958, 314.


Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská


VytisknoutE-mail

  • 1
  • 2